|
|
Efekt elektrické stimulace na hojení měkkých tkání
Fošumpaur, Karel ; Jeníček, Jakub (vedoucí práce) ; Angerová, Yvona (oponent)
Jméno, příjmení: Karel Fošumpaur Vedoucí práce: Mgr. Jakub Jeníček, Ph.D. Oponent práce: Název práce: Efekt elektrické stimulace na hojení měkkých tkání Abstrakt bakalářské práce: Tato bakalářská práce shrnuje současnou úroveň poznání ohledně efektivity elektrické stimulace na hojení měkkých tkání prostřednictvím zpracování přehledu problematiky. Cílem práce je popsat současnou úroveň výzkumu dané problematiky z hlediska jeho úplnosti, aktuální fáze a limitací. Systematickou rešerší bylo dosaženo patnácti odborných, relevantních článků, které byly do práce zařazeny a analyzovány. Pomocí analytického rozboru a zhodnocení studií je určeno zda a za jakých podmínek je elektrická stimulace pro hojení měkkých tkání efektivní. Mezi prezentované články patří studie testující efektivitu elektrické stimulace pro hojení strukturálně poškozené svaloviny, šlach, kůže a vaziva. Práce přináší převážně pozitivní závěr ohledně hojivého efektu elektrické stimulace. Klíčová slova: elektrická stimulace, hojení, měkké tkáně, sval, šlacha, kůže, vazivo, vaz, regenerace, reparace, elektroterapie
|
|
| |
|
|
Pohybová rehabilitace po rekonstrukci předního zkříženého vazu
Tauchman, Lukáš ; Bunc, Václav (vedoucí práce) ; Hráský, Pavel (oponent)
Název: Pohybová rehabilitace po operaci předního zkříženého vazu Cíle: 1. Porovnat (analyzovat) rehabilitační postupy různých autorů po operaci PZV. 2. Na základě teoretických poznatků vytvořit rehabilitační program po operaci PZV. Metody: Práce je napsána formou literární rešerše. Výsledky: Srovnání několika vybraných přístupů zabývajících se problematikou poranění PZV. Výsledkem jsou prvky, ve kterých se tyto přístupy shodují a liší. Na závěr je z teoretických poznatků získaných z těchto přístupů vytvořen rehabilitační program. Klíčová slova: poranění, kolení kloub, vaz, rehabilitace
|
|
|
Morfologie lastur perlorodky říční (Margaritifera margaritifera)
PŮBALOVÁ, Lenka
Cílem této práce bylo na základě morfologických parametrů a odhadu věku uhynulých jedinců perlorodky říční (Margaritifera margaritifera) zjistit rozdíly mezi dvěma geograficky izolovanými oblastmi jejího výskytu. Data byla shromážděna ze čtyř lokalit, respektive ze dvou oblastí, a to z šumavské (Blanice a Zlatý potok) a ašské oblasti (Bystřina a Rokytnice). Průměrná délka lastury byla 95,8 mm, tloušťka 27,9 mm, výška 43,4 mm, ligament byl erodován z 57% a index nadmutosti lastur dosahoval v průměru 32 %. Lastury pocházející z výše uvedených oblastí se mezi sebou lišily v tloušťce (větší v oblasti Ašska) a v procentu erodovaného ligamentu (vyšší v oblasti Ašska). Ostatní morfologické parametry (délka a výška lastury a její index nadmutosti) se mezi oblastmi nelišily. Určení věku dle přírůstkových linií na ligamentu bylo statisticky průkazně vyšší (Z = 4,8; p 0,01) než dle přírůstkových linií na povrchu lastury. Průměrné stáří perlorodek určené dle přírůstkových linií na ligamentu bylo 36 let či na povrchu lastury bylo 30 let. Věk odhadnutý dle ligamentu lépe koreloval s délkou lastury než věk dle přírůstkových linií na lastuře. Věk úhynu jedinců perlorodky říční byl srovnatelný v obou oblastech, ale lišil se mezi jednotlivými lokalitami. Podle odhadu věku na základě přírůstkových linií na ligamentu se Rokytnice ukázala jako nejvhodnější lokalita pro perlorodky.
|
host ::
RSS.